Mák setý

Latinský název: papaver somniferum

Český název čeledi: Makovité
Latinský název čeledi: Papaveraceae

Výskyt
Mák roste v Evropě i České republice, ale absolutně největšími producenty jsou chudé asijské státy jako je Laos nebo Afghánistán. Pěstování máku na větších plochách musí být schváleno úřady. Kontroluje se také množství sklizené makoviny a způsoby jejich využití.

Popis rostliny
Jednoletá, 30 až 180 cm vysoká bylina ronící mléko. Lodyha přímá, nejčastěji lysá nebo jen řídce chlupatá, modře ojíněná. Listy střídavé, celistvé, podlouhlé až vejčité, zubaté, dolní v řapík zúžené, horní poloobjímavé. Květy až 10 cm v průměru, 4četné, korunní lístky bílé, růžové, červené nebo fialové, obvykle na bázi s tmavou skvrnou. Plodem je tobolka (čili makovice) různého tvaru, jež zůstává buď trvale zavřena (mák hleďák) nebo se otvírá děrami pod bliznou (mák slepák). Semena nejčastěji modrošedá, mohou být ale i bílá, žlutá, růžová, hnědá či černá. Kvete v VI až VIII.

Historie
Latinské druhové jméno je odvozeno od slova somnus=spánek - tedy rostlina přinášející spánek, což dobře vystihuje působení přítomných alkaloidů (viz. dále). Jde o rostlinu výhradně pěstovanou, která neroste planě, pouze občas zplaňuje. Původ máku setého není zcela jistý, nejčastěji se ale má za to, že vznikl z divokého máku štětinkatého (Papaver setigerum, Papaver somniferum subsp. setigerum), jenž roste ve Středozemí. Podle jiné teorie se však mák setý vyvinul jako samostatný druh již ve třetihorách. Jisté však je, že mák byl pěstován na území Evropy již v mladší době kamenné, což dokazují nálezy jeho semen na sídlištích z této doby např. ve Švýcarsku, severní Itálii, Francii či na jihu Německa. Z Evropy se pak mák šířil dál na východ přes celou Asii až do východní Číny. Na Východě jeho sláva dále stoupala a to nikoliv pouze pro jeho chutná semena, ale zejména pro opium, jež se získává z jeho nezralých makovic. V současnosti je mák pěstován v mírných a subtropických pásmech téměř celého světa a využívá se převážně jako potravina, k výrobě oleje a v lékařství. Navzdory mezinárodním dohodám je však na radě míst dodnes pěstován zejména jako "nelegální" zdroj opia. Mezi jeho nejvýznamnější producenty patří některé chudší asijské státy, ať už to jsou země Zlatého trojúhelníku (Barma, Thajsko, Laos) nebo Zlatého půlměsíce (Írán, Afghánistán, Pákistán, Indie), v nichž právě opium je často jediným možným a jen trochu lukrativním zdrojem příjmů pro tamní zemědělce.

Obsažené látky
Všechny části rostliny protkané mléčnicemi (tj. stonek, listy a nezralé makovice) jsou prudce jedovaté. Opium (Latex papaveris, Opium crudum) se získává nařezáváním makovic a následným sběrem zaschlého mléka (latexu) a jeho dosušením za teplot okolo 60 °C. Opium z asi 75% obsahuje látky typické pro mléčné šťávy, tj. sliz, kaučuk, pryskyřice, bílkoviny, vosk, enzymy aj. a ze zbývajících zhruba 25% obsahuje alkaloidy, organické kyseliny (např. kyselina mléčná, mekonová, opiánová) a lakton mekonin. Alkaloidů je přítomno okolo 30, z nichž nejdůležitější je morfin, kodein, thebain (=alkaloidy morfinového čili fenanthrenového typu), papaverin, narcein, noskapin a retikulin (=alkaloidy benzylisochinolinového čili papaverinového typu). Z dalších alkaloidů je to např. gnoskopin, hydrokotarnin, kodamin, kryptopin, lanthopin, laudanin, laudanidin, laudanosin, mekonin, narkotin, pseudomorfin (oxydimorfin), oxynakortin, papaveramin, protopin, aporhein, rhoeadin, porfyroxin, xanthalin, neopin, narkotolin. Z jedné makovice lze získat asi 0,2 g opia, nezralá makovice bez semen obsahuje asi 0,3% alkaloidů, jejich obsah však není konstantní, mění se nejen během vegetace, ale i během dne. Maková semena obsahují z 40 až 60% oleje, zejména je to glycerid kyseliny linolové a dále kyselina linolová, stearová, palmitová a další. Dále jsou přítomny bílkoviny a řada stopových prvků (vápník, hořčík, fosfor, draslík, sodík).

Pěstování
Mák vyžaduje nezamokřenou, vápnitou a humózní půdu, stanoviště by mělo být slunné a chráněné proti větrům. Vysévá se brzy na jaře do řádků vzdálených 30 cm, když rostliny vytvoří 3 až 4 listy, vyjednotí se na vzdálenost 10 až 15 cm nebo se ponechají 2 až 3 rostliny u sebe a jednotlivé skupinky se pak vyjednotí na vzdálenost asi 25 cm. Během vegetace je nutné mák okopávat a odplevelovat. Na stejném pozemku by se mák měl pěstovat až po 5 letech, vhodnými předplodinami jsou např. košťáloviny, rané brambory či luštěniny, které se hnojí chlévským hnojem.

Využití
Pěstuje se v mnoha kultivarech jako významná plodina pro výrobu oleje, v potravinářství se využívají i semena. Vysazuje se také v zahradách jako okrasná letnička. Z nezralých makovic se získává opium - z tohoto důvodu je pěstování máku setého v některých zemích světa přísně kontrolováno. Od pradávna se používal v lidové medicíně, především jako prostředek na utišení bolesti. Makovice měly své místo i v magii. Vedle toho, že maková semena - jak je všeobecně známo - lze přímo jíst, vyrábí se z nich i olej, který se v některých zemích používá jako náhrada dražšího olivového oleje. Pro potravinářské účely se lisuje za studena, pro technické účely se lisuje za tepla a v tomto případě se užívá např. při výrobě fermeží, jádrového mýdla nebo olejových barev pro výtvarníky.