Kopřiva dvoudommá

Latinský název: Urtica dioica

Český název čeledi: Kopřivovité
Latinský název čeledi: Urticaceae

Výskyt
Přirozeně se vyskytuje na severní polokouli, jakožto invazní druh se šíří v Jižní Americe. V České republice je rozšířena po celém území a ve všech výškových stupních. V současné době se velice šíří a vytváří husté vysoké porosty.

Popis rostliny
Je to všeobecně známá vytrvalá bylina, z jejíhož plazivého a pohatě větveného oddenku vyrůstá větší počet dutých čtyřhranných lodyh, které jsou přímé, porostlé štětinkami a žahavými chlupy. Lodyžní listy jsou vstřícné, řapíkaté, vejčité až podlouhlé, dlouze přišpičatělé, uspodu srdčité nebo zaoblené, hlavně hořejší jsou na okraji hrubě pilovité, šedozelené, na obou stranách přitiskle chlupaté, s přimíšenými žahavými chlupy, 7 až 14 x 2 až 4 cm veliké. Palisty jsou volné, čárkovité až kopinaté, špičaté. Z úžlabí horních listů vyrůstají laty drobných zelenavých květů, samičí květenství jsou dlouhá a převislá, samčí jsou přímá, s kratšími větvemi. Obojí kvítky jsou čtyřčetné, mají okvětí zelenavé, štětinatě žahavě chlupaté a delší než stopky květní. Samčí a samičí květy nalézáme zpravidla na různých rostlinách, řidčeji jsou obojí květy na jedné rostlině. Samčí květy mají 4 tyčinky, samičí svrchní semeník a nevytvářejí nektar, opylení se děje větrem. Nadzemní část rostliny je kryta žahavými chlupy, což jsou dlouhé, úzce kuželovité buňky, jež jsou naspodu cibulkovitě ztlustlé a stojí na podstavečku z několika malých pokožkových buněk. Špička chlupu je velmi křehká, neboť stěna buňky je zde zkřemenělá, a proto se snadno ulamuje. Hrot se při dotyku zabodne do kůže, ulomí a část obsahu vnikne do rány. Žahavý obsah se složením podobá hadímu jedu. Plodem kopřivy je vejčitá nažka, zpravidla se však rozmnožuje vegetativně. Kvete od června do září

Historie
Podle pověsti ji přinesli do Británie Césarovi vojáci, protože si mysleli, že ji budou potřebovat, aby se s ní mohli šlehat a tak se zahřívat. Až do nedávné doby se švihání kopřivali udrželo jako lidový prostředek proti artritidě a revmatismu. Dnes se z kopřiv připravuje pročišťující jarní tonikum a z mladých listů i výživný zeleninový pokrm.

Obsažené látky
Listy obsahují velmi mnoho chlorofylu (až 1 %), který se z nich také průmyslově izoluje. Dalšími účinnými látkami jsou kyselina křemičitá (s močopudným účinkem), třísloviny (s protikrvácivým účinkem), aminy - acetylcholin (asi 1 %), histamin (asi 0,5 %), serotonin (asi 0,02 %), karotenoidy, vitamin B1, kyselina pantotenová (B6), glukokininy (snižující hladinu krevního cukru), sacharidy (např. arabinóza, galaktóza, glukóza, manóza), kyselina mravenčí, v mladých listech poměrně vysoký obsah vitaminu C, fytoncidní látky a v žahavých chlupech pryskyřičný sekret. Značně vysoký je i obsah minerálních látek (asi 15 %, např. hořčík).

Pěstování
Roste v jakékoli půdě. Vysévá se na jaře. Množí se dělením oddenků na jaře. Pěstování je zbytečné, neboť spotřebu drogy kryje planě rostoucí bylina. Pěstuje-li se přece k jiným účelům (pro vlákna), množí se semeny, která se vysévají do brázdy na počátku jara. Pak se převláčejí a převálcují. Vysévají se v řádky 40x 15 cm v řádce. Žádají lehkou půdu. Sběr je poměrně nepříjemný. Sbírá se kvetoucí nať od června do září. Seřezává se nožem nebo srpem nebo nůžkami asi 10 cm nad zemí. Vybírají se zdravé a čerstvé rostliny a sbírají se nejlépe v rukavicích, poněvadž pálí. Někdy se sbírají jen listy, kořeny a semeno. Listy se získávají odrhováním natě a pečlivým odstraněním cizích příměsí, kořen vykopáním na podzim a semeno v době zralosti (srpen, září). Suší se v tenkých vrstvách hned po sběru buď přirozeným teplem na stinných a vzdušných místech, nebo v sušárnách teplem umělým (60°C). Sušení musí probíhat rychle, aby byla zachována čerstvá barva drogy. Při sušení se rostliny co možná nepřevracejí. Poměr ztráty na váze při sušení je asi 5:1. Droga je bez pachu a má poněkud hořkou chuť. Uchovává se v dobře zavřených nádobách na suchých a vzdušných místech.

Využití
Kopřiva je prospěšná při nemocech močových a dýchacích orgánů, dále při kataru žaludku a střev (pokud je spojený s kolikou), při revmatu, cukrovce a dalších problémech látkové výměny. Zmírňuje alergie, sennou rýmu i astma. Podporuje tvorbu červených krvinek, celkově zlepšuje krevní obraz, silně čistí krev, což se projeví na celém organismu, ale hlavně při kožních vyrážkách, akné a bolestech kloubů. Pro ženy je kopřiva vynikajícím stahujícím (svíravým) prostředkem na těžké krvácení a menstruační problémy. Podporuje však rovněž tvorbu mateřského mléka a zvenčí je klasickým přírodním přípravkem na vlasy.