Durman obecný



Popis rostliny
Tato rostlina se u nás spíše pěstuje, občas ale zplaňuje a můžeme ji najít na rumištích. Je asi metr vysoká, má vejčité zubaté listy, které hořce zapáchají. Kvete bílými trubkovitými květy od června do září. Plod je ostnitá tobolka plná hnědých ledvinovitých semen.

Sběr
Sbírá se list a semena. Celá rostlina je jedovatá, po sběru je nutné si pečlivě umýt ruce (ne že byste se hned otrávili, ale durman je opravdu hořký a vše, co byste vzali do rukou by pak chutnalo fakt ohavně, takový rohlík s durmanovou příchutí není nic moc).

Historie
Tato rostlina se hojně využívala mezi indiány, hlavně k iniciačním obřadům v místech, kde nerostly lysohlávky. Vnitřní užití durmanu není moc bezpečné, hranice mezi omamnou a smrtelnou dávkou je velice tenká. Protože durman se hodí k používání v mastech, kdy se vstřebá skrz sliznici a tím se jeho nebezpečnost zmenší, byl častou přísadou středověkých „čarodějných“ mastí.

Využitá v léčitelství
Léčivých účinků durmanu se využívá k léčení Parkinsonovy choroby, proti křečím a jako anestetika. Pomocí durmanu tlumili bolest jak indiáni (i při komplikovaných porodech), tak staří Číňané při operacích. Durman pomáhá i proti astmatu (jeho semena se kouří spolu s konopím).

Využití v magii
Durman byl dříve spolu s blínem a rulíkem součástí létacích mastí. Všechny tyto tři rostliny patří do lilkovitých a mají podobné účinky, obsahují i stejné účinné látky (alkaloidy hyoscyamin, skopolamin a atropin). Za pomoci durmanu může kouzelník lépe dosáhnout vizí nebo uskutečnit astrální projekci. Pokud budete nosit na krku váček s durmanovými semeny (nejlépe když jich bude 333), tak by kouzla namířená proti vám měla fungovat mnohem méně, popřípadě vůbec, nebo amulet alespoň zesílí vaše obraná kouzla.