Divizna velkokvětá

Latinský název: Verbascum thapsiforme

Český název čeledi: Krtičníkovité
Latinský název čeledi: Scrophulariaceae

Výskyt
V Evropě na severu po jižní Švédsko, na východě po střed evropské části Ruska, na jih po severní Španělsko, střední Itálii, severní Řecko a jižní Rusko, částečně zasahuje až na severní Kavkaz a do Povolží.

Popis rostliny
Divizna velkokvětá je velmi nápadná dvouletá bylina vysoká až 2,5 m, jež v prvním roce vyhání jen růžici přízemních listů, které na podzim odumírají a na jaře vyrůstá nová růžice listů a vysoký stonek s květy. Povrch lodyhy i listů je hustě plstnatý. Listy v přízemní růžici jsou podlouhle vejčité až eliptické až 40 cm dlouhé. Lodyžní listy vejčité, na bázi sbíhavé často až k dalšímu listu. Květenství tvoří hustý lichoklas ve kterém jsou květy nahloučeny ve svazečcích po 3 až 9 květch. Květní koruna je kolovitá o průměru 30 až 55 mm, korunní lístky jsou žluté, trubka je krátká, lem je s pěti nestejnými cípy (dva horní nejmenší, spodní, prostřední největší. Koruna je na spodní straně chlupatá, na svrchní straně lysá.

Historie
Diviznu znali již Řekové a Římané. Plinius doporučoval balit fíky do listů divizny, aby se tak zabránilo jejich hnití.. Dlouhé lodyhy používali legionáři jako pochodně nebo se namáčely do vosku a zapalovaly při pohřbech a slavnostech. O bohyně Kirké podle některých pověstí používala květy divizny ke svým kouzlům, ale podle Homéra ji naopak používal Odysseus, aby ho chránila před Kirké. Před dovezením bavlny se z divizny dělaly knoty, sušené kousky stonků se namáčely do tuku nebo pryskyřice a používaly se jako svíčky. Usušené stonky namočené do loje se zapalovaly na pohřbech. Divizna byla používána vesničany k léčení astmatu, zánětů průdušek a jiných průduškových obtíží. Vylisované olejnaté látky se přikládaly na prsa ve formě placek, proti průduškovým problémům a proti astmatu se kouřili usušené listy nebo se inhaloval kouř ze zapálených stonků. V Indii je považována za bylinu bezpečí a zavěšuje se nad dveře nebo okna, aby ochraňovala před zlými duchy. Všeobecně byla ve středověku považována za bylinu, která chrání před černou magií. Věřilo se, že pokud roste v zahradě divizna, je tato zahrada požehnaná. Pokud někdo nosil usušený list divizny v botě, měl být chráněn před nachlazením a divizna v polštáři údajně chrní proti zlým snům.

Obsažené látky
Obsahuje zejména pentasacharid verbascosu, v listech je obsažen monoterpenoidní iridoidní glykosid aucubin, v květech jsou pak slizovité látky, karotenoidy, saponiny (verbascosaponin, verbascogenin), flavonoidy (rutin, hesperidin, apigenin, luteolin), a dále jsou přítomny třísloviny, éterické oleje, mastné substance, karbohydráty a tzv. thipsikyselina. Hlavními obsahovými látkami jsou saponiny, třísloviny, sliz a flavonoidy, které se v účinku vzájemně doplňují. Sliz vytváří na sliznici ochranný povlak, který ji chrání před vysušením a drážděním, saponiny a flavonoidy napomáhají rozpouštění hlenů.

Pěstování
Pěstovat diviznu můžete buď z přímého výsevu, nebo výsadbou sazenic. U přímého výsevu vyséváme osivo v dubnu či květnu naširoko na povrch pečlivě připravené půdy s urovnaným povrchem. Do konce vegetačního období se vytvoří přízemní růžice listů. Sazenice si také můžeme vypěstovat ve studeném pařeništi a přesadit je později. Při teplotě 20 °C vyklíčí do 14 dnů, potom je přepícháme do sponu asi 3 x 3 cm. Rostliny, které mají dobře vyvinuté čtyři listy, vysazujeme na záhon do sponu přibližně 60 x 45 cm nejlépe do konce září, aby do zimy stačily dostatečně zakořenit. Po přezimování poškozené a vymrzlé rostliny doplníme rezervními sazenicemi. Porost zjara pohnojíme regenerační dávkou dusíku a povrch půdy okopeme. Abychom docílili bohatého kvetení, můžeme vrchol divizny seříznout, když jsou rostliny vysoké asi půlmetru.

Využití
Účinné látky obsažené v droze se navzájem doplňují. Jsou to slizy, které vytvářejí na sliznici horních dýchacích cest ochranný povlak a chrání ji před drážděním a vysycháním, dále saponiny a flavonoidy, které zvyšují bronchiální sekreci a napomáhají tak rozpouštění hlenů. Divizna se převážně používá jako prostředek usnadňující odkašlávání, bývá součástí průduškových čajových směsí, působí příznivě při zánětech úst a hrtanu. Kromě toho má také účinky potopudné a močopudné. K zevním účelům se doporučuje ve formě obkladů na bércové vředy a ke koupelím. Divizna také patří mezi významné medonosné rostliny, neboť po celé léto až do podzimu poskytuje včelám velké množství světlého, vonného nektaru. Je proto s oblibou vysévána včelaři.